Řekl  jim: „Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: Příteli, půjč mi tři chleby, protože právě teď ke mně přišel přítel, který je na cestách, a já mu nemám co dát. On mu zevnitř odpoví: Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a děti jsou se mnou na lůžku. Nebudu přece vstávat, abych ti to dal. Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane pro jeho neodbytnost a dá mu vše, co potřebuje. A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synovi hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš nebeský Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“ (Lk 11,5-13 – ČEP)

Proto neumdléváme; ale jestli i ten člověk vně nás hyne, však ten uvnitř nás obnovuje se den za dnem. Nynější lehkost našeho soužení nám totiž působí nesmírně velikou váhu slávy, když nevyhlížíme to viditelné, ale to neviditelné. To viditelné je totiž dočasné, ale to neviditelné věčné. (2K 4,16-18 – vlastní překlad)

Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i  stánky prodavačů holubů; řekl jim: „Je psáno: Můj dům bude zván domem modlitby, ale vy z něho děláte doupě lupičů.“ (Matouš 21,13-14)

Poslední adventní neděle byla ve znamení divadelní hry Podivný zachránce a dobročinného bazárku pro Betánii Náchod.