Tehdy mu na to řekli někteří ze zákoníků a farizeů: „Mistře, chceme od tebe vidět znamení“. On však jim odpověděl: „Pokolení zlé a zpronevěřilé si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše. Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání – a hle, zde je více než Jonáš. Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu – a hle, zde je více než Šalomoun.“ (Mt 12,38-42)

Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo, dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje. Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech. (Ef 4,1-6)

Je-li přesto naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří spějí k záhubě. Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím. Vždyť nezvěstujeme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jako Pána, a sebe jen jako vaše služebníky pro Ježíše. Neboť Bůh, který řekl „ze tmy ať zazáří světlo“, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově. (2Kor 4,3-6)

Vidíte přece vaše povolání, bratři. Že nikoli: mnozí moudří podle těla; nikoli: mnozí mocní; nikoli: mnozí urození. Ale hlouposti světa vyvolil Bůh, aby zahanbil ty moudré. A slabosti světa vyvolil Bůh, aby zahanbil ty silné. A neurozenosti světa a pohrdání vyvolil Bůh, ty nejsoucí, aby ty jsoucí obrátil v nic. Aby se žádné tělo před Bohem nechlubilo. Z něho však jste v Kristu Ježíši, jenž se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením, aby, tak, jak je psáno: Chlubící se ať se chlubí v Pánu. (1 K 1, 26-31 – vlastní překlad)