V těch dnech Marie vstala a vydala se spěšně na cestu do hor do města Judova. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. I stalo se, že jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, poskočilo dítě v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala silným hlasem: „Požehnaná jsi ty mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna! Jak se mi to stalo, že ke mně přišla matka mého Pána? Neboť hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, poskočilo radostí dítě v mém lůně. A blahoslavená, která uvěřila, neboť se splní, co jí bylo řečeno od Pána.“ (Lk 1,39-45 - ČSP)
Byly to tenkrát pro Alžbětu podivné časy. Ona, stará už žena, je těhotná! Dávno, dávno už své snahy se Zachariášem vzdali, smířili se s tím, že oni dva žádné děti mít nebudou. A teď, z ničeho nic, Alžběta čeká dítě!
Chtěla bych se z toho radovat, ale – neměla bych se spíš bát? Skutečně se teď ke mně, po tolika letech, Pán Bůh sklonil? Není to všechno nakonec spíš od zlého? Čím více o tom přemýšlela, tím více tomu nerozuměla. A právě proto za ní Marie spěchala!
Hle, tvá příbuzná Alžběta – také ona počala ve svém stáří syna a toto je šestý měsíc té, která je nazývána neplodnou. Neboť u Boha nebude žádná věc nemožná (Lk 1,36n). Také toto tenkrát anděl Páně Marii zvěstoval. Marie totiž měla Alžbětu ráda, záleželo jí na ní. Byly příbuzné. Proto taky za ní vyrazila hned, hned jak se o tom jejím pokročilém už těhotenství od anděla dozvěděla.
Ale co Alžbětě řekla? Jak Marie Alžbětu pozdravila, že dítě v Alžbětině lůně hned poskočilo?
Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou. Právě takto pozdravil před pár dny v Nazaretu anděl Páně Pannu Marii, když jí ony radostné věci zvěstoval. (Lk 1,28). A já jsem si jist, že úplně stejně, tak, jako anděl ji, pozdravila teď i Marie Alžbětu: Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.
Neboj se, Alžběto! Tvé dítě je Boží milost, je to Boží dar! K nám oběma se Pán Bůh sklonil, nás obě navštívil! Z jeho milosti a vůle staly jsme se i my součástí jeho díla! Já, ty, můj Josef, tvůj Zachariáš, i ti, které porodíme! Pán Bůh jedná a zachraňuje. I nás a skrze nás! - Takto těhotná Marie svou příbuznou, taktéž těhotnou, pochybující Alžbětu pozdravila.
Teprve teď mohla se Alžběta doopravdy radovat! Všechny pochybnosti, které v ní během těch posledních měsíců spolu s dítětem rostly, a které ve svém uzavření s nikým nesdílela, zmizely. To, co uvnitř sebe nosím, je opravdu z milosti Páně! Mé, naše, ve stáří počaté dítě! I já obdařena milostí Boží. Hallellujah!
Takto dotkl se ten Mariin pozdrav Alžbětiných uší, takto to dítě, ten zárodek v Alžbětině břiše, poskočil. V Alžbětině mysli poskočil! Už nepochybovala. Nebála se už. To dítě, které v sobě na stará kolena nosím, je milost Boží, je z dobrého a k dobrému!
Tak jako Panna Marie díky andělu Gabrieli pochopila, že má proč se radovat, tak to teď směla pochopit i Alžběta - díky andělu Marii! O tom nám ten příběh vypráví!
...a Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala silným hlasem: „Požehnaná jsi ty mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna!“
Každá žena, která nejen to své, ale i děti té druhé, těch druhých, přijímá tak, jako je přijímáš ty, Marie, každá taková žena je stejně jako ty – požehnaná. Pánem Bohem požehnaná. Požehnaná jsi ty mezi (mezi!) ženami. Ne nade všechny ženy, jak nepřesně překládají ekumeničtí překladatelé, ale mezi nimi, přeloženo doslova dokonce: Požehnaná ty v ženách!
Všechny děti jsou darem Božím, Boží milostí, Jeho požehnáním. Kdo toto věří, kdo takto to má, je na tom stejně jako Marie, matka Páně, Pánem Bohem vyvolená. I kdyby třeba žádné vlastní dítě neměl.
Takto tedy v oněch dnech Marie vstala. Vstala jako Duchem svatým obdařená žena a matka: nejen se mnou a s dítětem mým, ale i s tebou a s tvým dítětem, Alžběto, Pán Bůh činí a učiní velké věci!
Už takto, sděluje nám Lukáš, započalo evangelium o Boží spáse v Kristu proměňovat svět.
Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou. – A neplatí nakonec tento pozdrav úplně každé ženě, každému muži, každému dítěti, každému z nás lidí? Buď zdráv, raduj se, člověče milostí zahrnutý, Pán s tebou... Vždyť nejen s Marií a Alžbětou, nejen s národem židovským, ale i s tebou, s námi se všemi činí a učiní Pán Bůh velké věci! V Kristu Ježíši, který za svou rodinu přijal nejen Pannu Marii s Josefem, nejen Alžbětu se Zacharijášem a jejich synem, ale jednoho každého z nás.
